Byla stále unavená - cítila, že je unavená víc, než co mohlo být způsobeno nedostatkem spánku. Během hektických let u cirkusu dokázala snášet dlouhá období, kdy byla do pozdních hodin vzhůru a málo spala, ale ještě nikdy nezažila takovou silnou únavu. Většina svalů ji bolela; a jejími stálými společníky se staly bolest hlavy, bolest v zádech a nepříjemný pocit v žaludku.
Jako zoufalý pokus, aby se znovu cítila normálně, začala brát lék za lékem. V šedých zákoutích její mysli se začal objevovat strašák rakoviny. Strach zkalil její naději, že kdy bude mít svou vysněnou zahrádku.
Jednoho dne si sedla, aby napsala dopis své sestře. Když si na svých kolenou urovnávala podložku, okamžitě si uvědomila, že její kolena, která byla již několik měsíců rozklepaná, jsou na tom už tak špatně, že je není schopna udržet v klidu alespoň po tu dobu, aby napsala „Milá Sally". Byla deprimovaná svou fyzickou kondicí. Věděla, že musí něco podniknout, ale měla strach, že uslyší diagnózu, o které věřila, že je definitivní.
Lékařské vyšetření následujícího týdne neodhalilo nic vážného. Poté, co jí bylo řečeno, že má negativní laboratorní testy i rentgeny, začala brát prášky na spaní. O šest let později šest lékařů zkonstatovalo ještě mnohem horší tělesný i duševní stav. Madge dosáhla svého dna; přála si již jen zemřít.
V tomto bodě - plna zoufalství - se rozhodla, že dá na radu své přítelkyně a navštíví jedno z těch „přírodních" zdravotních středisek. Poslali ji do našeho rekondičního centra v Alabamě nazvaného Uchee Pines Institute, kde lékaři a jejich spolupracovníci pro boj s nemocí používají přírodní léčebné prostředky a poradenství zaměřené na změnu životního stylu.
Během jednoho týdne od svého příchodu na Uchee Pines byla Madge bez léků, začala se cítit dobře a spát mohla již pět až šest hodin každou noc. Umírat se jí už nechtělo. Poprvé po dlouhých letech byla schopna o své zahrádce se zeleninou přemýšlet pozitivně.
Celoživotní konzumace kávy a závislost na ní způsobily v případě Madge stav, který jí ničil spánek a který se nazývá „syndrom neklidných nohou". Tento stav násobený ještě špatnou stravou spočívající z velké části ve sladkostech, večeřích u televize a krabicových cereáliích způsobil, že byla tak vyčerpaná, slabá a nervózní, že si raději přála smrt než žít s tak oslabeným zdravím. Dnes Madge pracuje každý den na zahrádce a má ty nejzářivější záhony tradičních zahradních květin v Louisianě. Jednou týdně vyráží na čtyřmílovou procházku jen tak, aby si připomněla své přátele v Uchee Pines. Dnes již připouští, že jejím největším nepřítelem je hnědý nápoj - káva.
Syndrom neklidných nohou je pouze jedním z velkého množství chronických stavů, z nichž mnohé způsobují invaliditu, a ví se o nich, že souvisejí s jídlem. Dalšími z řady problémů jsou migrény, záněty močového měchýře, noční pomočování, astma, syndrom dráždivého tračníku, únava, nespavost, ospalost atd.
Zdroj: Případová studie proti kávě a jiným „hnědým nápojům" - Agatha M. Thrash, M.D., Calvin L. Thrash, Jr., M.D., M.P.H.
